Blog

Kam směřuje moje značka šperků?

V minulém článku jsem psala hlavně o tom, co už NEBUDU dělat. Ale to by byla jen půlka příběhu. Zajímá vás, kam moje maličká značka šperků směřuje? Co ode mě můžete jako zákaznice čekat? V čem jsem dobrá a s čím vám můžu pomoci?

Tak čtěte dál :)

Změna materiálů: Cesta k drahým kovům

Jedna změna, kterou jsem nastínila, je konečné zaměření na drahé kovy. Myslím, že jsem se dříve snažila vyjít vstříc většímu množství z vás, mých milých zákaznic, ale možná to bylo někdy na úkor kvality i mojí pozornosti směrem k vám.

A já jsem vždycky chtěla vyrábět nadčasové šperky – takové, které nejsou jen krásné, ale i kvalitní. Rozhodla jsem se proto nenabízet cenově dostupnější šperky z chirurgické oceli a dalších materiálů, ale soustředit se výhradně na rhodiované stříbro Ag 925/1000 a převážně 14kt zlato.

Dala jsem si tu práci, že jsem nechala v galvanotechně rhodiovat veškeré moje komponenty, a to jak u skladovek, tak u šperků na míru. Vaše šperky tak nebudou tolik oxidovat jako ty z čistého stříbra, nebudou se muset tolik čistit a budou mít větší výdrž. 

Má to samozřejmě i nevýhodu – příprava takových komponentů trvá déle, ale myslím, že to stojí za to. Připravila jsem svoje skladové zásoby na spoustu nových krásných šperků dopředu.

Takže jedna velká změna je, že u mě teď koupíte opravdu to nejlepší, co vám můžu nabídnout – vaše vzpomínky v drahých kovech.

Detail, který dělá rozdíl: Moje vlastní razidla

Někdy bych ráda napsala článek o povinnostech zlatníků a klenotníků, mezi které se teď hrdě hlásím, i když zlatnickou školu nemám. Moje cesta byla klikatější, ale jsem tam, kde jsem chtěla být!

Podle našeho českého puncovního zákona jsem výrobce z drahých kovů – mám tedy svoji vlastní výrobní značku se svými iniciály a nechala jsem si vyrobit vlastní zlatnická razidla. Mám je pro stříbro, zlato a jednu speciální značku, kterou budu připojovat ke všem svým šperkům.

Díky tomu poznáte jednoduše (pod lupou, haha), které šperky byly vyrobeny v mojí dílně. A to je taky detail, který dělá rozdíl.

Nový rozměr tvorby: Kurzy a sdílení know-how

Kromě šperků mám i další projekty. Jedním z nich je Klub inspirativních žen, který spoluorganizuji, protože mi chybělo bezpečné prostředí pro sdílení mezi podnikatelkami.

V klubu vedeme podnikatelský i seberozvojový mastermind, pořádáme neformální setkávání pro ženy a také organizujeme vzdělávací akce. A jedna důležitá věc, kterou mě tenhle projekt učí, je, že si nemáme být navzájem konkurencí.

Každý člověk je tou jedinečnou esencí v podnikání, kterou nezkopíruje nikdo jiný.

Proto jsem se rozhodla více sdílet svoje know-how a vytvořit kvalitní kurzy pryskyřice a e-booky.

S pryskyřicí pracuji už bezmála 10 let. Kdybych na začátku měla možnost vzdělávat se jinak, moje cesta by možná byla jednodušší. Ušetřila bych si nekonečně moc zkoušení – a to chci ušetřit vám.

💍  Nabízím skupinové i individuální kurzy, kde se naučíte různé techniky zalévání, opracování pryskyřice a spoustu dalších tipů.
💍  Ke kurzům dostanete i můj e-book, kde shrnuji všechny moje osvědčené rady. Tento e-book chci také nabízet v rozšířené verzi k prodeji.

Věřím totiž, že když mě někdo bude chtít kopírovat, cestu si najde tak jako tak. Ale naopak – kreativity není nikdy dost a mě moc baví tvořit s vámi!

Když se tvorba zvětší: Stolky a obrazy

Myslím, že důvod, proč jsem nezačala s většími věcmi dříve, byl strach. Materiál není nejlevnější, a já se prostě bála.

Ale teď jsem se pustila do stolků a obrazů. Učím se pracovat i s dřevem (hurá, miluju ho!) a prostě jsem se rozhodla do toho skočit.

Občas tu tedy u mě uvidíte i jiné předměty z pryskyřice než šperky, stejně jako na kurzech, kde si můžete vytvořit vlastní konkrétní projekt.

Doufám, že se vám budou líbit ♥

A moc děkuju za přečtení tohohle článku!
Miri ♥

Dneska vám chci povědět jeden příběh. Je trochu zamotaný a plný detailů, kterými vás ale unavovat nebudu :). Důležité je jedno: už nebudu vyrábět šperky z mateřského mléka.

Proč? Protože mi chyběla autenticita.

Jsem kreativní člověk a podnikání se učím za pochodu. Vždycky jsem si myslela, že kdybych mohla jen tvořit a někdo jiný se postaral o prodej, byla bych nejšťastnější. Teď už vím, že to tak není. Povídání o mé práci, oceňování své hodnoty a ladění nabídky tak, aby souzněla se mnou, s mým niche a mojí duší – to je to, co jsem se musela naučit natvrdo. Nebylo to pro mě přirozené, ale bylo to nezbytné. A teď mě to vlastně i baví :)

Zjistila jsem ale, že nedokážu dělat věci jen pro peníze. Ne že bych je nechtěla nebo si je nezasloužila. Ale pokud moje práce nemá hlubší smysl, něco se ve mně vzpírá. Poslední měsíce jsem se snažila dotáhnout zakázky na šperky z mléka – ale kazila se jedna věc za druhou a já netušila proč.

Později mi došlo, že jsem šla proti sobě. Dělala jsem je jen proto, že jsem je slíbila a byla tam vidina objednávky. Moje tělo řeklo dost. Že dokud si neujasním, co vlastně přesně chci dělat, nebudu dělat NIC.

Ukončení jedné kapitoly

Rozhodla jsem se. Končím se šperky z mateřského mléka. Bylo to moje malé miminko. Byla jsem na sebe pyšná, že jsem přišla na to, jak je vyrábět. Možná jsem byla v Čechách první – nebo alespoň mezi prvními.

Nápad sice nebyl původně můj (viděla ho tehdy moje kamarádka na zahraničním webu), ale přišel mi geniální. Jsem máma. Kojení si vážím. Přišlo mi krásné oslavit vztah s dítětem právě tímhle způsobem. A když o to byl zájem, měla jsem pocit, že pomáhám světu. No a dala jsem tomu vážně hodně moc.

Ale v hloubi duše jsem věděla, že to dělám jen proto, že se to prodává. Hloubku jsem v tom hledala uměle, zatímco pro spoustu maminek byla přirozená. U mě ale ne. A tělo mi to dávalo jasně najevo.

Nový začátek

Po měsících plných úzkostí a strachu jsem si konečně dovolila to pustit. Přiznat si, že se musím posunout dál, i když byly šperky z mateřského mléka velmi oblíbené.

A nejen to. Rozhodla jsem se i pro další velké změny.

Už nebudu pracovat s jinými než drahými kovy. Ve své tvorbě chci ještě více vsadit na kvalitu, udržitelnost a nadčasovost. Proto jsem se také rozhodla, že všechno stříbro bude nově rhodiované – aby lépe odolávalo času, nezčernalo a bylo ještě krásnější.

A čemu teď dávám pozornost? Minimalistickým vzpomínkovým šperkům, vrstveným řetízkům, kurzům… a možná i jednomu velikému překvapení, protože teď zkouším tvořit v mnohem větším měřítku :) O tom ale už jindy.

A na závěr bych vám moc chtěla poděkovat. Jsem neskutečně vděčná za všechny ženy, které si u mě objednaly šperk, podporovaly mě a věřily mi. I když se teď moje tvorba posouvá jiným směrem, zůstáváte pro mě obrovskou inspirací a důvodem, proč tvořím dál. Děkuji vám za vaši důvěru, podporu a někdy vaši velkou trpělivost – znamená to pro mě víc, než dokážu vyjádřit. 💛

Miri

Dneska bych tu v tomhle článku chtěla otevřít téma POVRCHOVÝCH ÚPRAV ŠPERKU :) Nejvíc se budu věnovat pozlacení.

Když jsem začala pracovat s drahými kovy, tak bylo pro mě povrchové potažení zlatem veliké NE. Měla jsem v ruce spousty komponentů, které byly postříbřené/pozlacené a nikdy to nevydrželo. S pozlacenými a postříbřenými komponenty jsem pracovala dříve hodně, když jsem ještě nemohla pracovat s čistým stříbrem. A zařekla jsem se, že moje šperky takhle nekvalitní prostě nebudou.

Časem jsem si trošku otevřela možnosti a našla výbornou galvanotechnu, kde prostě umějí. Rhodiování šperků mi dělají o tolik lépe, než jedno nejmenované drahé zlatnictví. Umějí poradit, berou mi i pár kousků šperků a ta práce je nesrovnatelná. Možná to je i vícero vrstvami, ale když sem se snažila pochopit proces rhodiování, došlo mi, že tam bude mnohem víc faktorů.

No a tak jsem jim zkusila dát stejný přívěsek se stejným řetízkem, který jsem kdysi nechávala pozlacovat v jiné firmě. A ten rozdíl! Nechápala jsem, jak to může být tak pěkný.

Velmi jsem řešila, jaká je výdrž takového pozlacení a věřím, že nejvíc to ukáže prostě až čas, i když jsem tu výdrž v dílně testovala. No ale přemýšlím o tom, že kromě rhodiování bych službu pozlacení žlutým, nebo růžovým zlatem nabídla jako doplňkovou. Přeci jen víme, jaký veliký cenový rozdíl je teď aktuálně mezi zlatem a stříbrem.

Jaký máte názor na pozlacené šperky vy? Nosíte je? Vydržel vám nějaký pozlacený šperk dlouhou dobu? Napsat mi to můžete na e-mail info@sperkymiris.cz. 

Hortenzie jsou královny květů.

Je jich tolik druhů a přitom tolik vlastně ne. Jak je to možné? Květy mají totiž barvu podle půdy :)

Ne všechny hortenzie jsou vhodné k uchování do pryskyřice. Některé totiž vyblednou a jiné zase zhědnou. Navíc technika, kterou tyhle hortenzie uchovávám, je velmi náročná. Pryskyřicí se květy polévají postupně z obou stran a v procesu se spousta květů zlomí nebo pryskyřice přeteče a kousek květu zničí. I tak ale tyhle šperky stojí za to. Jsou jedinečné, jako každý květ z přírody. Hortenziová kolekce kopíruje tvar šperků. 

Když budete nosit hortenziový šperk, tak opravdu nikdo nebude mít stejný. A ani vy nebudete mít dva totožné květy. Ale ona ta příroda taková už je, že?

Tak vyzdvihněte asymertii a ozdobte se královnami květů ♥

Chcete si poslechnout něco o mojí práci? O tom, jak vznikají šperky v mojí dílně a kdo je vlastně pro vás vyrábí?

Povídala jsem si Petrou Handlířovou z platformy LK sobě, které jsem hrdou členkou.

https://www.lksobe.cz/s-pomnenkou-nebo-vlasky/

Nová kolekce je venku!

Měli jsme tu svátek svatého Valentýna. Někdo jej slaví, někoho nechává chladným. Já se stavím do řady těch, kdo se snaží lásku oslavovat maličkostmi a nemusí to nutně být v naplánovaný svátek. Zároveň je ale stejně milé, když na vás někdo myslí i na Valentýna, že?

Já jsem letos Valentýna pojala trošku jinak. Jelikož s v mém životě v posledním roce udála spousta velkých a hezkých změn, rozhodla jsem si je připomenout a oslavit je. Být vděčná za to "tady a teď".

A protože se mi líbí, když mají moje šperky příběh, který vysvětluje vznik kolekce, i tentokrát jsem jej s vámi chtěla sdílet, protože skoro vždycky za tou kolekcí nějaký je.

Už je to několik let, co jsem se rozvedla. Po rozvodu jsem si prošla fázemi "už nikdy žádného chlapa" "vystačím si sama" "je mi hrozně smutno" i "na světe už není žádnej volnej normální chlap". Moje hlava mi nedovolovala si představit, že zase jednou budu šťastná. A tak jsem se soustředila sama na sebe. Zní to jako porozchodové klišé, ale z mojí vlastní zkušenosti to funguje - když se naučíš mít ráda sama sebe a nebudeš tak urputně hledat, přijde to. A tak nečekaně, jak jen to jde.

A tak jsem začátkem roku 2023  začala randit s tím nejlepším chlapem pod sluncem. Valentýna taky neslaví, ale to, že mě má rád, mi ukazuje mnoha způsoby každý den. A první květina, kterou jsem od něj dostala, byl karafiát. Fialový. V podstatě kombinace, která mě nikdy dřív v tvorbě nenapadla. Miluju totiž fialovou barvu, ale karafiáty jsem nikdy neměla ráda. 

Ale takovou důležitou kytku je potřeba si schovat, když to umím, že?

Z té první jsem vyrobila náušnice sobě. No a z té další vám. Takové, které jsou plné lásky a intimity. Nemusíte je dostat k Valentýnu, ale můžete ♥